Povrch Měsíce…

• Na jeho povrchu " Měsíce"pouhým okem snadno rozeznáme tmavé skvrny.
• To jsou " Měsíční moře", které tvoří výlevy dávno utuhlé měsíční lávy.
• Některé jejich názvy jakoby v sobě skrývají mystickou symboliku.

V pravé horní části:

" Měsíčního kotouče ", kterou vidíme vždy večer, když " Měsíc " dorůstá, jsou shora směrem dolů dobře viditelná:

• Moře Jasu...
• Moře Ticha...
• Moře Plodnosti...

Napravo nad nimi:

Je malé, ale kulatým tvarem velmi nápadné:

• Moře Nepokojů -  které vypadá jako veliký kráter.

Typické " Měsíční krátery" však bez použití dalekohledu neuvidíme.

• Nejhezčí pohled dalekohledem na " Měsíc " je kolem " první a poslední čtvrti", kdy na jeho povrchu spatříme spoustu " kráterů, pohoří a dalších útvarů", jejichž viditelnost zvýrazňují " jejich stíny."
• Za " Úplňku" sice stíny zmizí, ale zase v tuto dobu uvidíme " zvláštní paprskovité krátery", které jindy nelze rozeznat.

Další zajímavostí, kterou můžeme pozorovat pouhým okem je, že se " Měsíc " za hodinu posune o svůj úhlový průměr směrem od západu k východu.

Úhlový průměr " Měsíčního kotouče" je půl stupně, za 1 den, tedy za 24 hodin se "Měsíc" pohne o 12 stupňů.

Pokud si sami odměříte na obloze 12 stupňů, můžete si předpovědět pozici " Měsíce" následující den v tutéž dobu.

Jak dlouho trvá celý cyklus fází Měsíce?

• Jak jeho jméno napovídá – " Měsíc", ale ve skutečnosti je to " 28 dní, ještě přesněji 27,3 dnů."
• To je čas, ve kterém oběhne " Měsíc " 1x kolem " Země " vzhledem ke vzdáleným planetám.
• Mnohem snadněji lze spočítat dny mezi dvěma fázemi " Měsíce."
• To je od " Novu - do Novu " nebo od " Úplňku - do Úplňku."
• Jednou je to za 29 dní a jindy za 30 dní a to se pravidelně střídá, pravda je uprostřed, to je 29,5 dne.
• " Měsíc" se jako každá " planeta" otáčí.

Proč tedy vidíme stále tutéž jeho stranu?

• Je to tím, že doba, za kterou se " Měsíc"otočí kolem své osy, je stejně dlouhá, jako doba, za níž oběhne kolem " Země."
• Proto je " Měsíc" obrácen k zemi stále stejnou stranou.

Jak vznikají " Měsíční fáze "...

" Měsíc v Novu..."

• V tuto dobu se " Měsíc " nachází mezi - " Zemí a Sluncem."
• K " Zemi " je přivrácena jeho tmavá - " Sluncem" neosvětlená polovina.

" První čtvrť - Měsíc dorůstá - " D "...

• Už 2 dny po " Novu " můžeme nad západním obzorem spatřit úzký " srpek Měsíce."
• " Měsíc " za týden uběhne " čtvrtinu" své dráhy kolem " Země".
• Na obloze se objeví východním směrem - nalevo od " Slunce."
• " Měsíc " obíhá " Zemi " - od západu na východ.
• Ze " Země" pak vidíme jen jeho polovinu " Sluncem" ozářené polokoule ve tvaru písmene " D " – říkáme, že " Měsíc " dorůstá.

" Měsíc v Úplňku..."

• Po uplynutí druhého týdne se "Měsíc" dostane do polohy protilehlé ke " Slunci".
• Spatříme celou jeho osvětlenou polokouli – " Měsíc je v Úplňku."

" Poslední čtvrť - Měsíc couvá - " C "...

• Pak začne " Měsíc" opět ubývat a po uplynutí třetího týdne vykreslí na obloze tvar plného písmene " C " – říkáme, že " Měsíc" couvá. 
• Na obloze se nachází západním směrem - napravo od " Slunce" a nyní se ke  "Slunci" přibližuje.
• Až bude k " Zemi " přivrácena jeho neosvětlená strana - přestaneme " Měsíc " vidět.
• " Měsíc " dokončil jeden cyklus fází a je opět v " Novu."

Hvězdy jsou  zařazovány do skupin - " souhvězdí."

• V severní části oblohy je " dvojice " nápadných " souhvězdí."
• Nejznámější je " Velký vůz " -  4 hvězdy tvoří " kola " a  3 vybíhající hvězdy značí " oj." 
• Prodloužíme-li vzdálenost " zadních kol " 5x, dostaneme se k " Polárce." Ta svítí stále přímo nad " severem " a podle ní můžeme určit i ostatní světové strany.
• Od zadních kol " Velkého vozu " přes " Polárku ", můžeme dojít do blízkosti druhého "souhvězdí" ve tvaru jasného dvojitého "W", známého jako   " Kasiopeja ", což je  v antické báji jméno " Aithiopské královny ." 
• " Velký vůz " je sice vžité, ale neoficiální pojmenování  souhvězdí "Velké medvědice."  Na jaře ho uvidíme téměř v " nadhlavníku ", na podzim se plouží nízko  nad " severním obzorem."
• " Kasiopeja " je naopak nejvýš na podzim a nejníže na jaře.
•  

Na obloze lze objevit i " jasné hvězdy ", které na mapě vyznačeny nejsou. Nejde  o skutečné hvězdy, ale jde o " planety."

• Po " Slunci a Měsíci " je nejjasnějším objektem oblohy " Venuše ", můžeme ji vidět večer na západě jako " Večernici " nebo ráno na východě jako " Jitřenku ". 
• Jednou až dvakrát do roka má podobnou viditelnost " Merkur."
• Po " Venuši " je nejjasnější "Jupiter."
• O něco slabší je " Mars ", toho však spatříme jen nízko nad jižním obzorem, zejména v souhvězdí " Střelce a Hadonoše " a odlišuje se typickým načervenalým zabarvením. 
• Z planet viditelných pouhým okem zbývá " Saturn ", kterého rozeznáme jako jasnou hvězdu v souhvězdí " Býka " nedaleko "Jupitera." 
• Je-li některá z " planet " vidět celou noc, spatříme ji večer nad východem, kolem půlnoci nad jihem a ráno nad západem.

Zatímco " hvězdy " jsou plné energie,  " planety " samy nesvítí a vidíme je vlastně jen proto, že odrážejí a rozptylují sluneční světlo.

• Jednou z hvězd je " Slunce " a nebe velice zpestřuje " Měsíc ."
• " Měsíc " se pohybuje stejně jako " Slunce a hvězdy " od východu k západu , což je způsobeno otáčením " Země " opačným směrem, ale mezi hvězdami se pohybuje dosti rychle k východu.
• To proto, že obíhá kolem " Země " a sice rychlostí 1 km za sekundu.
• Každou noc ho proto najdeme mezi jinými hvězdami.
• Protože je pokaždé  osvětlen " Sluncem " z poněkud jiného směru, mění také svou podobu, která se odborně nazývá " fáze Měsíce."
• Při svém  pohybu oblohou se " Měsíc " setkává s  " hvězdami i planetami " a často s nimi vytváří zajímavá seskupení.
• Pěkným zážitkem je pozorování úzkého měsíčního " srpku."
• Můžeme ho spatřit večer po západu " Slunce ", 1-2 dny po " Novu ", kdy se nevysoko nad obzorem objeví " mladý Měsíc."
• Vhodné k pozorování je období leden až červen.
• Podobně je ráno před východem " Slunce " viditelný " starý Měsíc " 1-2 před " Novem ", a to nejlépe od července do listopadu.
• Přitom si můžeme všimnout dalšího pozoruhodného jevu, zvaného " popelavý svit."
• Kromě " jasného srpku " osvětleného " Sluncem "  je slabě osvětlen celý zbytek " Měsíce."
• Často na něm vidíme i temné skvrny takzvaných " měsíčních moří."
• Slabě  osvětlená část " Měsíce " je ozářená slunečním světlem odraženým od " Země ", která je v té době téměř v " Úplňku."
• Občas je v činnosti některý z " meteorických rojů." Jde o drobné částice pocházející z komet, které při rychlém průletu zazáří v našem ovzduší a vypaří se. Na celé obloze se pak objeví až 100 meteorů za hodinu, z nichž však spatříme jen některé. Vyjímečně jde počet do tisíců, pak hovoříme o " meteorickém dešti.".
• Meteory určitého roje zdánlivě vyvěrají z některého " souhvězdí " a podle toho je roj pojmenován.
• Například " Perseidy " vyletují od souhvězdí Persea,  a " Leonidy " od souhvězdí Lva.