" Voda a naše zdraví..."
" Ve vodě je spása... "
" farář Sebastian Kneipp "
Nic nenahrazuje vodu - vůbec nic!
- žádná káva
- žádný čaj
- žádné ovocné šťávy
- žádné limonády
- žádné alkoholické nápoje
Protože každý tento nápoj má svůj " vlastní chemický program ".
Nápoje, které obsahují cukr nebo kofein, mají také "svůj vlastní chemický program".
Lidské tělo je zvyklé na tekutinu, která " zádný program nemá ".
Maří nám - účel spotřeby vody!
Voda a zdraví
Dehydratace organismu
Projevy dehydratace...
Voda je nejcennější tekutinou pro lidské tělo.
- Dehydratace - nedostatek vody v organismu, se projevuje řadou příznaků.
Váš mozek může vnímat dehydrataci hned po ránu - když chcete vstát z postele a jste unavení.
- Další příznaky dehydratace během dne mohou být - hněv, rychlá reakce, deprese.
Pokud mozek nenačerpá dostatek energie z vody, pak se nastartuje program řízení sucha a mohou se objevit alergie či astma, které jsou známkou dehydratace, protože systém, který reguluje vyvážení vody v těle, potlačuje v této energeticky náročné situaci imunitní systém.
- Dýcháním - ztrácíte každý den asi 1 litr vody.
V tomto procesu voda odchází spolu se vzduchem, proto je potřeba ji stále doplňovat.
Když vodu nedoplníte, tělo začne svírat průdušky, nastane snížené proudění vzduchu v plicích v důsledku dehydratace, což se může projevit jako astma.
- Hypertenze - je další z těchto problémů.
Když není v těle dostatek vody, pak čerpá 66 % vody z nitra buněk, 26 % z prostředí kolem buněk a pouze 8 % se ztrácí z cévního systému.
Ale protože cévní systém těla je pružný – stahuje se a uvolňuje, tak nezjistíte problém, který se děje uvnitř buněk Vašeho těla.
Kdyby lidé pili vodu v pravidelných intervalech a přijímali dostatek soli a minerálů pro rozšíření kapilárních lůžek, hypertenze by postupně mizela.
- Nečekejte na to - až budete mít žízeň.
Je potřeba pít po celý den, protože voda je hlavním zdrojem energie!!!
Průměrný člověk ve skutečnosti potřebuje čtyři litry vody denně.
Dva litry byste měli tělu dodat formou tekutin a další dva litry dostáváte z metabolismu jídla a obsahu vody v potravinách.
Toto množství vody potřebujete k výrobě alespoň dvou litrů moči, aby se tolik nezatěžovaly ledviny.
Když pijete dostatečné množství vody, tak je moč bezbarvá, a to je dobré znamení.
Nezávadnost pitné vody
Zdravotní nezávadnost - je základním minimem k tomu, aby vůbec mohla být voda za pitnou označena.
V praxi to znamená, že voda nesmí obsahovat žádné:
- patogenní mikroorganismy
- zejména bakterie koliformní
- escherichia coli
- enterokoky
Výskyt " psychrofilních a mezofilních bakterií" - je pouze udržován v intervalu určitých mezních hodnot.
Tyto bakterie se v přírodě běžně vyskytují - a teprve při nadměrném množství mohou být zdrojem obtíží pro citlivé jedince.
Dalším limitujícím faktorem zdravotní nezávadnosti pitných vod je:
- přítomnost těžkých kovů
- iontů železa a manganu
- množství dusičnanů a dusitanů
Jejichž výskyt zůstává na mnoha místech v půdě a tedy i podzemních vodách po intenzivní zemědělské výrobě stále dlouhodobě zvýšený.
Z fyzikálně chemických ukazatelů jsou dále hlídány:
- barva
- zákal a pach
- stupeň tvrdosti,
- vodivost
- pH a další...
Jediným faktorem, který je brán jako profit pro lidské zdraví a zvyšuje biologickou hodnotu pitné vody, je u vody jinak zdravotně nezávadné - množství iontů vápníku a hořčíku a jejich vzájemný vyvážený poměr.
Vlivy na kvalita vody
Ovlivňuje kvalitu vody množství obsažených minerálů?
Množství rozpuštěných látek v pitné vodě má vliv na její kvalitu a bezprostředně ovlivňuje náš zdravotní stav.
Je tomu tak proto, že pitná voda je nezastupitelným zdrojem minerálních látek pro organismus.
Jejich nedostatek v pitné vodě prokazatelně vede - ke zvýšení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění!
Za optimální je považováno množství od 200 do 500 mg rozpuštěných látek v jednom litru vody.
Jako minimální mez je stanoven obsah 150 mg/l, jako mez maximální pak 1000 mg/l.
- Při vyšších hodnotách již mluvíme o vodách minerálních.
Trvalé užívání minerálních vod však není vhodné - z důvodu přílišného zatěžování ledvin!
Proto je pití minerálek doporučováno - jen na krátký čas a v omezeném množství.
- A jak je to s užíváním vod s nižším obsahem minerálů (150-300 mg/l) ?
Je známo, že vody s nižším obsahem minerálů jsou z dlouhodobého hlediska vhodnějším nápojem, než například minerální vody.
Je tomu tak proto, že organismus, který je každodenně zásoben přebytečným množstvím solí, potřebuje tyto látky z těla dostatečně vyloučit a přebytečný příjem minerálů by mu v této situaci příliš neprospěl.
Dále má voda s nižším obsahem minerálů schopnost organismus lépe pročistit od odpadních látek metabolismu, je zřejmé, že voda na minerály chudší může více látek pojmout a z těla vyloučit.
- Mluvíme tak o pročisťujícím účinku pitné vody.
Jak už bylo výše uvedeno, není množství minerálních látek obsažených v pitné vodě zdaleka jediným faktorem ovlivňujícím funkční aktivitu vody v organismu.
Dalo by se říci, že spíše menšinovým, a to i při svém nezpochybnitelném významu.
To může být pro mnoho z nás překvapením!
Jsme přivyklí slýchávat, že ten či onen minerál je z toho či onoho důvodu prospěšný pro naše zdraví.
Voda v lidském těle
V lidském těle je voda prostředím, v němž probíhají složité životní děje:
- např. látková a energetická přeměna
- a další fyziologické funkce
Voda je rozpouštědlem mnoha přijímaných látek a významně ovlivňuje metabolismus na všech úrovních.
Voda je také nosičem minerálních látek, stopových prvků a mnoha dalších elementů.
Naš tělo potřebuje vodu i jako chladicí kapalinu, která brání přehřátí organismu.
Dospělý lidský organismus je tvořen ze 40–60 % vodou.
Množství vody v organismu se přitom v průběhu života mění:
- Lidský plod obsahuje - 94 % vody.
- Novorozenec - 77 % vody.
- Kojenec do půl roku - 72 % vody.
- Dítě do 2 let - 69 % vody.
- Dítě do 7 let je - 63 % z vody.
O vodu ale neustále přicházíme, protože ji vylučujeme:
- 40–50 % přijaté vody se vyloučí kůží a plícemi.
- asi 50 % se vyloučí močí.
- 3–10 % se vyloučí stolicí.
Pouze asi 0,5–3 % vody se zadrží, podle růstových potřeb, v organismu.
Voda jako lék
- Bolest hlavy
Bolest hlavy je často způsobena nedostatkem tekutin obecně.
Co pít: zásadní je zvýšit příjem tekutin, vhodné jsou i minerální vody.
- Bolestivá menstruace
Osvědčuje se zvýšit celkový denní příjem tekutin.
Co pít: vhodné jsou i minerálky s obsahem hořčíku, který může mírnit křeče i nepříznivé psychické projevy před menstruací.
- Cukrovka
Co pít: osoby trpící cukrovkou by měly pít alkalické vody a vody s vyšším obsahem hořčíku.
- Dýchací cesty
Co pít: alkalické vody mohou ulevit dýchacím problémům.
- Křeče
Co pít: rekreační i profesionální sportovci, kteří trpí křečemi svalů (nejčastěji po nárazových výkonech) pomohou vody s hořčíkem.
- Menopauza
Ženy v menopauze jsou ohroženy osteoporózou z nedostatku vápníku.
Co pít: vhodné jsou minerální vody s obsahem vápníku, ideálně doplněné o hořčík, který významně ovlivňuje vstřebávání vápníku.
- Migrény
Co pít: při migrénách pomáhá zvýšit celkový denní příjem tekutin; vhodné se ukázaly i minerálky s obsahem hořčíku.
- Močové cesty
Co pít: na zánětech močových cest se doporučují pít zemité vody.
- Stres
Hořčík je potřebný pro správnou činnost nervů a svalů − podílí se na přenosu nervových vzruchů.
Co pít: nápoje s obsahem hořčíku - jeho spotřeba tak ve stresových situacích stoupá.
- Překyselení žaludku
Co pít: při žaludečních problémech způsobených nadbytečnou kyselinou jsou vhodné jednoduché kyselky.
- Střevní problémy
Co pít: při akutních střevních problémech pomáhají zemité vody.
- Těhotenství
Co pít: v těhotenství je zvýšená potřeba některých minerálů, především vápníku a hořčíku, proto se doporučuje pít kojenecká, pramenité i slabě mineralizované vody bez sycení oxidem uhličitým.
- Vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění
Co pít: vody s vyšším obsahem hořčíku, který snižuje krevní tlak a je součástí prevence srdečních chorob a arytmií.
- Žlučník
Co pít: při obtížích se žlučníkem odborníci doporučují pít alkalické vody.