Například vitamín C by se měl přijímat každý den - neboť je tělem vylučován.

Každý vitamín má svoji specifickou funkci a žádný z nich nelze nahradit zvýšeným příjmem vitamínu jiného.

• Nedostatek vitamínu se označuje jako - " hypovitaminóza."

Nastává v době, kdy tělo nedokáže z určitých důvodů přijímat vitamíny ze stravy.

Z " hypovitaminózy " mohou nastat různé zdravotní komplikace a to i velmi vážné až smrtelné.

Nedostatek nějakého vitamínu, se dá doplnit zvýšeným příjmem potravin s určitým vitamínem, nebo pomocí potravinových doplňků.

• Například:

Kuřáci potřebují - dvojnásobek vitamínu C.

Při kožních problémech - je třeba zvýšit příjem vitamínu B.

Často se také objevuje nedostatek vápníku apod.

• Nadbytek vitamínu který se označuje jako - " hypervitaminóza."

Většinou stačí pouze omezit stravu, která je na tento vitamín bohatší.

• Největší riziko „ předávkování “:

Je u vitamínů " A a D ", které se ukládají v tucích.

A to až na několik let dopředu a pak mohou mít za následek otravu organismu.

Vitamíny existují i v potravinových doplňcích, kterými je možné obohatit stravu, případně doplnit chybějící vitamín.

Důležité je přijímat vitamíny z potravin, protože obsahují živiny, které se v potravinových doplňcích nenajdete.

Potraviny lze rozdělit na:

• Bílkoviny
• tuky
• sacharidy
• potřebné vitamíny
• minerální látky

Kromě toho je pro náš organismus velice důležitá voda, protože:

Ovlivňuje teplotu těla, přepravuje živiny a umožňuje látkovou přeměnu.

• Bílkoviny, sacharidy a tuky jsou živočišného původu a můžeme je nalézt:

V mléce, mase, vejcích a rostlinného původu a ty najdeme v luštěninách a obilovinách.

Bílkoviny jsou velmi důležité pro trávicí systém - tvoří trávicí šťávy.

• Bílkoviny se také podílejí na:

Tvorbě hormonů a enzymů, hemoglobinu, látkové výměně, přenosu tuků a vytvářejí správné kyselé prostředí v organismu.

Pokud naše tělo nemá dostatek bílkovin, může se projevit úbytkem na váze, nebo zácpou.

• Tuky jsou pro naše tělo důležité:

Kvůli své energetické hodnotě a udržování tepla v těle.

Obsahem vitamínů A, D, E, K (rozpustných v tucích) a také svým podílem esenciálních mastných kyselin.

Pokud je konzumováno více tuků, než je třeba, může se objevit obezita nebo zvýšený cholesterol.

• Tuky mohou být:

Nasycené živočišné - sádlo, máslo.

Nenasycené rostlinné - oleje.

• Sacharidy se dělí na:

Monosacharidy: fruktózu (med, ovoce), glukózu (ovoce), galaktózu (mléko).

Disacharidy: sacharózu (řepný cukr), maltózu (sladový cukr), laktózu (mléčný cukr).

Polysacharidy: škrob, arabská guma, pektiny (v mandlích, jádrech broskví, švestek a meruněk), celulóza – vláknina.

Sacharidy jsou velmi důležité pro střevní činnost a také obsahují vitamíny B, C a karoten.

• Vitamíny a minerální látky jsou pro správnou funkci našeho těla přímo nezbytné:

Proto by se mělo jíst dostatek ovoce a zeleniny (vitamín C, K).

Mrkev, listová zelenina, různá semínka, oříšky, sojová mouka (vitamín A, D, H).

Ryby, maso, mléčné výrobky, vejce, obilné klíčky.

Droždí (vitamíny B-komplexu), rostlinné oleje a obilí (vitamín E).

• A samozřejmě minerální látky:

Zvláště hořčík, draslík, chlorid, fosfor, jód, železo, mangan a vápník.

Jsou obsaženy v mléčných výrobcích, oříšcích, celozrnném pečivu, luštěninách, rybách, soli, černém čaji.

Zvýšená pozornost by se měla věnovat zejména výživě dětí, u kterých jsou tyto vitamíny a minerální látky velice důležité pro správný růst a vývoj. 

Vitamín A existuje ve dvou formách:  

• jako vitamín A1 (retinol)
• vitamín A2 (3 - dehydroretinol)

Vitamín A je známý svým vynikajícím účinkem na zrak.

Proto je důležitý pro správnou tvorbu zrakového pigmentu, který zaručuje dobré vidění i za šera a dobré vidění barev (beta karoten, lykopen – červená a oranžová barviva).

Jestliže je ho v našem těle nedostatek - může způsobovat šeroslepost nebo barvoslepost.

• Při opravdu velké avitaminóze (zejména u dětí) může dojít:

Až k úplné ztrátě zraku, dále choroby oční rohovky, ale také vysychavost kůže a je nezbytný pro správný růst dětí.

Beta-karoten je tzv. provitamín, ze kterého si náš organismus může sám vytvořit vitamín A.

Pokud se beta-karoten dostane do našeho těla, zvláště prostřednictvím ovoce a zeleniny, tak se tělo samo rozhodne, zda ho přijme a vytvoří z něj vitamín A.

Jestliže ho máme v těle dostatek, tak ho jako vitamín A nepřijme.

Vitamín A působí preventivně:

• před vznikem rakoviny
• podporuje léčbu při rozedmě plic
• různých dýchacích a kožních potížích (stařecké skvrny, akné, vyrážky)
• působí proti unaveným očím
• na správnou funkci zvláště pohlavních sliznic
• ale také dýchacího, zažívacího a močového traktu
• ovlivňuje tvorbu spermií, vajíček a správný vývoj plodu

Ale užívání tohoto vitamínu v těhotenství by se mělo konzultovat s lékařem!

• Při zevní aplikaci působí příznivě také na:

Akné, vrásky,vředy, udržuje zdravou pleť, zuby a vlasy.

• Jeho typické zabarvení do červena či oranžova si lze všimnout u ovoce a zeleniny, jakými jsou například:

karotka, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve apod.

Vitamín A patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích, vstřebává se přes trávicí trubici a jeho největší zásoba se ukládá v játrech.

• Nejvíce vitamínu A je obsaženo v produktech:

Živočišného původu, zelenině, rybím tuku, játrech, mrkvi, zelených a žlutých listech, špenátu, melounu, meruňkách, zelí a brokolici, kukuřici, másle,vaječném žloutku, také v mléce, v některých tučnějších mořských rybách (losos, treska, sleď) a třešních.

Beta karoten se neničí vařením.

Kromě toho působí velmi antioxidačně, proti volným radikálům a ochraňuje pokožku před negativními účinky slunečního záření.

Vitamín A společně s vitamínem E působí jako prevence vzniku rakoviny plic.

Jeho denní dávka by měla být okolo 0,8 mg.

Beta karotenem se nelze, na rozdíl od hotového vitamínu A předávkovat.

Do vitamínů B (většinou souhrnně označovaných jako B-komplex) spadají:

• B1 (Thiamin)
• B2 (Riboflavin)
• B3 (Niacin)
• B5 (kyselina pantotenová)
• B6 (Piridoxin)
• B9 (kyselina listová)
• B12 (kyanokobalamin)
• PP (kyselina nikotinová), která se vyskytuje spolu s ostatními vitamíny skupiny B

Vitamíny skupiny B jsou důležité:

Pro ty, jež pravidelně sportují a jejich tělo je vystaveno vyšší fyzické zátěži, dále těhotným a kojícím ženám a lidem se sníženou imunitou.

Pro správné nervové funkce a dobře působí také při depresích nebo migrénách a ovlivňuje správnou mozkovou činnost.

• Při jeho nedostatku:

Se může objevit právě nervové onemocnění, nebo také únava, zácpa, nebo nechutenství.

Vitamín B2 lze nalézt například:

V kvasnicích, mléku, zelenině, klíčkách, bramborách nebo v lipovém květu.

Při jeho nedostatku se mohou objevit onemocnění hrtanu a hltanu, chudokrevnost, nebo kožní problémy.

• Vitamín B3:

Je velice důležitý během metabolických přeměn sacharidů, tuků a bílkovin.

Také snižuje hladinu cholesterolu v krvi a tím se významně podílí na prevenci vzniku srdečních onemocnění

Je vhodný v období většího stresu, nebo při depresivních stavech.

Preventivně působí také proti cukrovce.

Tento vitamín se nachází:

Zejména v celozrnné mouce, zelenině nebo houbách.

Jeho nedostatek:

Bývá provázen nespavostí, nechutenstvím, nebo záněty dutiny ústní.

• Vitamín B5:

Je významný při metabolických procesech:

Podílí na odbourávání buněk a tkání.

Obnovuje kožní buňky a pomáhá regeneraci vlasů, nehtů, kloubů.

Také pomáhá vytvářet v našem těle protilátky a tím zvyšuje celkovou imunitu organismu.

Nachází se v luštěninách, mase nebo pšeničných otrubách.

Jeho nedostatek:

Se může projevit například zadržováním vody v těle, nebo afty, popraskané rty a koutky.

• Vitamín B6:

Funguje jako prevence proti vzniku nervových a revmatických onemocnění.

Pomáhá zklidnit premenstruační syndrom a také se podílí na metabolismu aminokyselin.

B6 se nachází:

Například v pšeničných klíčkách, vnitřnostech, mase (hlavně vepřovém) nebo sóji.

• Vitamín B9:

Se podílí na všech vývojových a některých nervových procesech organismu a také podporuje krevní tvorbu.

Tento vitamín najdeme:

Zejména v zelí, chlebu, vnitřnostech nebo luštěninách.

Jeho nedostatek je nebezpečný:

Hlavně pro těhotné ženy (může porušit plod) a malé děti, v dnešní populaci je jeho nedostatek velmi častý.

• Vitamín B1:

Je rozpustný ve vodě, získat ho můžete zvláště z luštěnin, obilnin, ryb nebo kvasnic.

• Vitamín B12:

Se významně podílí při tvorbě červených krvinek.

Působí preventivně proti anémii a dalším krevním chorobám.

Nachází se hlavně:

Ve vnitřnostech, rybách, vejcích nebo mléčných produktech.

Dostatek tohoto vitamínu by měly hlídat zejména těhotné a kojící ženy, děti a vegani.

Následek nedostatku tohoto vitamínu může vést k různým neurologickým nebo hematologickým poruchám.

Vitamín PP funguje preventivně proti kožním onemocněním, která poručuje také trávicí a nervový systém. 

Vitamín C je nejznámějším vitamínem rozpustným ve vodě.

Je nezbytný pro celkovou obranyschopnost našeho těla.

Je také výborným antioxidantem působícím proti volným radikálům v našem těle.

• Je pro nás velice důležitý:

Protože se podílí na správné funkci všech buněk našeho organismu

Podílí se na tvorbě hormonů a je také důležitý pro naše svaly, kosti, cévy a kůži.

Snižuje hladinu cholesterolu v krvi a podporuje vstřebávání železa.

Působí preventivně proti kornatění tepen nebo proti vzniku některých nádorových, srdečních a cévních onemocnění.

• Příjem vitamínu:

Je důležitý v rekonvalescenci po nemoci, v těhotenství a při vyšší fyzické zátěži.

Zvláště důležitý je pro kuřáky, kteří potřebují dvojnásobnou dávku vitamínu C (nikotin ho v těle ničí a vyplavuje)!!!

Vitamín C je nejvíce obsažen:

• v citrusových plodech - citróny, pomeranče, grapefruit, limetka
• v šípku, malinách a ostružinách
• v kiwi, brusinkách a papáje
• v květáku, brokolici a špenátu
• v jahodách a jablkách
• v bramborách
• v rajčatech apod.

Vitamín C, který je obsažen v zelenině a ovoci a zůstává zachován i po uvedení do varu.

Denně by mělo být v těle více, než 10 mg (doporučená denní dávka se udává okolo 80 mg za den).

• Pokud je ho méně, než těch 10 mg:

Můžete pocítit únavu, oslabení imunity a při velkém nedostatku se může objevit také chudokrevnost.

• Naopak, pokud ho tělo přijímá více, než je potřeba:

Může se stát, že se sníží hladina cukrů v krvi a je vstřebáváno více železa, než tělo dokáže zpracovat.

To má pak za následek vznik ledvinových kamenů a také játra jsou ohrožena.

Dnes je možné konzumovat mnoho druhů potravinových doplňků, které zaručí denní přísun tohoto vitamínu.

Vždy je však lepší kombinovat syntetický vitamín C s kyselinou askorbovou přijímanou z přírodních zdrojů. 

Vitamín D je rozpustný v tucích, vzniká:

V kůži prostřednictvím slunečního záření - vitamín D3

Udržuje kožní buňky aktivní a posléze je játry a ledvinami vytvořena aktivní forma vitamínu D - vitamín D2.

• Tento vitamín je velmi důležitý:

Pro správný vývoj našich kostí a zubů, protože ovlivňuje metabolismus vápníku, fosforu a cukrů.

Také je důležitý pro játra, ledviny a střeva.

• Pokud ho máme dostatek:

Snadněji se hojí zlomeniny a působí také blahodárně na celkovou obranyschopnost lidského těla.

• Působí podpůrně:

Na náš nervový systém, předchází rakovině tlustého střeva, konečníku, prsů, prostaty a má vliv na dobrou srážlivost krve.

Nedostatek vitamínu D se projevuje:

Řídnutím kostí a vyšším rizikem zlomenin z důvodu demineralizace kostí.

Zvýšenou kazivostí zubů.

Ztuhlost svalů a u dětí může způsobit nemoc zvanou křivice (deformace kostí), která je dnes už vzácná.

Nedostatkem vitamínu D často trpí:

• osoby s poruchou funkce ledvin
• starší lidé
• alkoholici
• epileptici
• pacienti s poruchou absorpce tuků
• děti (zvláště kojenci)
• vegetariáni, protože v zelenině se vitamín D zpravidla nevyskytuje

Jestliže je vitamínu D nadbytek, projeví se:

• vyšším krevním tlakem
• nechutenstvím,
• nevolnostmi
• žízní
• častějším močením

Vitamín D najdeme:

• ve vejcích
• v mléku
• ve vnitřnostech
• v rybách – sardinky, losos, tuňák
• v rybím tuku
• v malém množství se také nachází v avokádu, banánech, kakau

Kojencům je prvních 12 měsíců do stravy přidáván uměle prostřednictvím Infadinových kapiček, protože v mateřském mléce se téměř nevyskytuje.

Vitamínem D se nelze předávkovat.

Ze slunečního záření by mělo být získáváno nejvíce vitamínu D (až 80 %).

V zimním období je tato možnost snížena a proto je třeba doplňovat vitamín D stravou (zejména ryby).

Vitamín E je vitamín rozpustný v tucích, ukládá se:

Zvláště v tukové tkáni, játrech a svalech a je významným antioxidantem, který v našem organismu bojuje s volnými radikály a také odbourává nežádoucí škodliviny z jater.

Pokud je v těle více vitamínu E, zvyšuje se také potřeba vitamínu A.

• Čím více konzumujeme tuky:

Tím více potřebujeme vitamín E, aby zabránil oxidaci krevních tuků, která má za následek různá cévní a srdeční onemocnění.

• Vitamín E důležitý:

Pro náš imunitní a nervový systém, oči, kůži, omlazuje pleť, zlepšuje sexuální výkonnost, podporuje hojení ran.

• Pozitivně ovlivňuje:

„ špatný - LDL “ cholesterol v krvi a působí proti nemocem způsobených špatnou cirkulací krve.

Působí proti „návalům“ v období menopauzy, zklidňuje premenstruační syndrom a preventivně působí proti předčasným porodům.

Reguluje hladinu cukru v krvi a zlepšuje kvalitu spermií, čímž zvyšuje mužskou plodnost.

Vitamín E najdeme v potravinách:

• ořechy a různá semínka
• ovesné vločky
•  špenát
•  mák
•  mléko
•  maso
•  avokádo
•  sójové oleje
• oleje z obilných klíčků

Zhoršená absorpce tohoto vitamínu E se může objevit u lidí:

Kteří požívají tabákové výrobky a alkohol, nebo užívají léky např. na snížení hladiny cholesterolu v krvi, či žaludeční kyselosti.

• Pokud je v těle nedostatek vitamínu E:

Může se projevit různými onemocněními, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba, epilepsie, chudokrevnost, poruchy chůze a poruchy vstřebávání tuků.

Dále může způsobit onemocnění jater a ledvin, žlučníkové kameny, šedý zákal, různá cévní a srdeční onemocnění, oslabení celkového imunitního systému a obranyschopnosti organismu, svalovou degeneraci a může způsobit také neplodnost.

• Předávkování vitamínem E v zásadě nehrozí:

Pokud se to přece jen stane, může se objevit lehčí nevolnost, únava, nebo pocit slabosti.

Když je nadprůměrný příjem vitamínu E dlouhodobý, může narušit vstřebávání vitamínu K a tím přispět k zhoršení krevní srážlivosti.

• Vyšší spotřeba vitamínu E je potřeba:

U sportovců, kteří vykazují vyšší fyzickou zátěž, dále v těhotenství, ve stáří a při některých onemocněních zažívacího traktu.

• Abyste měli v těle dostatek vitamínu E:

Stačí si dát občas jen tak na chuť hrstku oříšků a dodávka potřebného množství vitamínu bude zajištěna.

Doporučené denní dávkování je minimálně 10-20 mg denně.

Vitamínem F - jsou označování nezbytné esenciální mastné kyseliny.

Kyselina linolová, linoleová a arachidonová, které musíme tělu dodávat potravou, protože tělo si tyto kyseliny nedokáže vytvořit.

• Tyto esenciální mastné kyseliny:

Jsou základem pro tvorbu a funkci buněčných membrán, ovlivňují naší energii, stav vlasů, pokožky a nehtů.

• Pomáhají:

Snižovat hladinu cholesterolu v krvi, zabraňují kornatění cév, ochraňují játra a jsou velmi důležité při správném vývoji dětí.

• Působí:

Proti zvýšenému krevnímu tlaku a nadváze, podporují imunitní systém a zabraňují krevním sraženinám.

• Chrání organismus:

Proti srdečním chorobám a mozkové mrtvici, působí příznivě na funkci prostaty, ovlivňují správnou funkci srážlivosti krve, starají se o naši tělesnou teplotu a působí také preventivně proti rakovině.

Přestože jsou tyto kyseliny pro tělo potřebné:

Mohou vytvářet nebezpečné volné radikály, proti kterým naopak působí vitamín E, který by se měl do těla dodávat společně s těmito kyselinami, aby zamezil oxidaci tuků v našem těle.

Vitamín F- neboli esenciální mastné kyseliny lze najít:

•  v rostlinném tuku a oleji
• v rybách a mořských živočiších (langusta, humr)
•  v mandlích a oříšcích (hlavně vlašských)
• v semínkách (slunečnicových, dýňových, lněných)
• v avokádu
• v listové zelenině
• v konopném oleji
• v obilných klíčcích
• v oleji z lněného semínka (ten je velkým zdrojem tohoto vitamínu)

Ničí se působením tepla a kyslíkem.

Příjem esenciálních kyselin by měly být pouze 1-2 % z celkového denního příjmu kalorií (6-8 mg denně).

• Jestliže je těchto esenciálních mastných kyselin do těla dodáváno více:

Pak se může jako následek dostavit tloustnutí, protože se začnou ukládat tuky a vznikají volné radikály, kožní ekzémy, nebo akné.

• Nedostatek vitamínu F:

Se projevuje zpravidla bolestí hlavy, snížením krevního tlaku, různými metabolickými poruchami nebo kožními problémy.

Vitamín K patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích a má 3 formy (K1, K2 a K3).

Tyto vitamíny se tvoří z bakterií v tenkém střevě.

Někteří jedinci však mohou mít problém s absorbováním tohoto vitamínu.

V takovém případě je vitamín K3 do těla dodáván synteticky a měl by být podáván s jídlem, aby se mohl lépe vstřebat.

• Vitamín K je potřebný:

Zejména pro správnou činnost jater a také pro funkčnost srážlivosti krve pomocí takzvaných faktorů srážení krve.

Také proto, abychom nekrváceli, protože působí preventivně proti těmto problémům - krvácení z nosu, nadměrné menstruační krvácení, trombóza, vnitřní krvácení.

• Vitamín K také pomáhá:

Vstřebávat vápník, se kterým pak společně působí na kosti, zamezuje řídnutí kostí a ovlivňuje jejich správný vývoj.

• Působí preventivně:

Proti vzniku rakoviny, podporuje srdeční funkce, ledviny a snižuje také hladinu špatného cholesterolu v krvi.

Vitamín K se také předepisuje před operacemi, aby se zabránilo možným komplikacím v podobě pooperačního krvácení.

Vitamín K se nachází:

•  v listové zelenině (špenát, salát)
• v luštěninách
• v brokolici a tuřínu
• v kapustě a květáku
• v mase
• v obilných výrobcích
• v mléčných výrobcích (jogurty, podmáslí, acidofilní mléko)
• v bramborách
• v rostlinných olejích
• ve vnitřnostech
• v mořských řasách
• v rajčatech
• v mrkvi
• v rybím tuku
• v sojovém oleji
•  ve vajíčkách

Špatný vliv mají na vitamín K zvláště antibiotika, která jeho účinek výrazně snižují.

Účinek ovlivňuje také rentgenové záření, přebytek vitamínu E nebo alkohol.

• Nedostatek vitamínu K se pak může projevit různými metabolickými poruchami:

Komplikace s játry, tlustým střevem, zhoršení srážlivosti krve, krvácení z nosu, nadměrné menstruační krvácení, časté průjmy, pomalejší hojení ran, tvorba modřin a krevních podlitin.

• Přebytek se může projevit například:

Silnějším pocením, horečkami, nechutenstvím nebo návaly horka a zimy, ale zpravidla se neobjevuje.

Naše tělo si ho vytvoří přiměřené množství a nebezpečí se může objevit pouze u pacientů s poruchou srážlivosti krve.

Vitamín K se neničí varem, vlhkostí, ani působením vzduchu, pouze pokud by byl dlouhodobě vystaven slunečnímu záření, jeho účinek může být snížen.

Doporučená denní dávka vitamínu K se udává okolo 0,08 mg za den.

Vitamínové tablety se objevují ve formě různých druhů „bonbónů“.

Jsou určeny jako doplněk stravy pro:

• zvýšení mozkové výkonnosti
• zlepšení soustředění  - například u řidičů nebo studentů
• pro zvýšení energie
• proti únavě
• pro zlepšení psychické aktivity
• pro lepší spalování tuků
• proti stresu
• pro celkové zlepšení obranyschopnosti organismu
• menší náchylnosti k infekcím

Takové tablety většinou obsahují různé přírodní extrakty, například:

• extrakt z guarany
• ginko biloby
• různých vitamínů a minerálních látek
• hroznového cukru

Většinou mají ovocnou příchuť, ale můžete jich sníst jen omezený počet.

• Můžete také zakoupit doplněk pouze určitého vitamínu:

Vitamín C, B-komplex, nebo komplex vitamínů s minerálními látkami.

• Kromě vitamínových tablet také existují tekuté doplňky stravy:

(Nutridrink, Fortimel), které obsahují vitamíny, minerální látky a stopové prvky důležité pro náš organismus.

• S vitamínovými tabletami by se to nemělo přehánět:

Vždy je lepší kombinovat vitamínové doplňky s vitamíny přijímanými potravou, protože v ovoci a zelenině se nacházejí ještě různé bioaktivní látky, které tyto syntetické vitamíny neobsahují.

Vitamínové tablety se vyrábějí také pro psy a kočky, aby měly lepší srst a pro celkové zdraví Vašich miláčků.