• Vánoční věnce...

Vánoční věnce jsou tradiční ozdobou svátečních stolů.

V dávných dobách se vily věnce z chvojí a bylin - protože jim byla připisována magická moc.

Podle našich předků měla každá z použitých rostlin - svůj symbolický význam.

Svou energií měly přivolat - štěstí, lásku, zdraví a bohatství.

• Modřín – má dodávat sebevědomí a podporovat optimismus.
• Smrk – má posilovat životní sílu.
• Borovice – má harmonizovat duševní rovnováhu.
• Dub – má zvyšovat sebedůvěru.
• Lípa – má léčit a regenerovat síly.
• Vrba – má podporovat věštecké a léčitelské schopnosti.
• Tis – má podle tradice ochranitelskou moc proti čarodějnicím.
• Kapradí – má přinášet štěstí.
• Obilí – symbolizuje nový život.
• Vavřín (bobkový list) – přivolává slávu, moudrost a úspěch.

Pokud si chce udělat svůj vlastní věnec, pořiďte si:

• slaměný nebo polystyrenový korpus
• tenký vázací drát
• hřebíčky
• stuhy
• vybrané větvičky
• chvojí
• různé lístky
• různé plody

Vše esteticky naaranžujte.

Magický vánoční věnec má své kouzlo i bez svíček.

• Adventní věnec...

Symbolem " Adventu " je věnec se " čtyřmi svíčkami," který upozorňuje na příchod Vánoc. 

Každou " adventní neděli "  se svíčky postupně zapalují jedna po druhé, od první " adventní neděle."

Adventní věnec patří k " předvánoční výzdobě ".

• Z historie...

Nejstarší písemně doložená zpráva o adventním věnci pochází z roku 1838 z přístavního města Hamburk.

Teolog J. H. Wichern tehdy nad dveře sirotčince pověsil velký věnec a každý den na něj umístil jednu svíčku.

Pod věncem stála pokladnička - do které mohli zbožní lidé házet vánoční milodary pro opuštěné a osiřelé děti. 

•  Svátek " Svaté Barbory" – 4. prosinec...

Je spojen se zvykem - řezání " Barborčiných větviček - neboli barborek."

I dnes jsou " barborky " typickou předvánoční výzdobou domovů.

Podle tradice to mohou být snítky z jakýchkoliv stromů a keřů, které ve váze mohou rozkvést.

Větvička může být - z třešně, višně, jabloně, meruňky, broskvoně, trnky, dřínu, kaštanu, vrby nebo i ze „ zlatého deště."

Seřízne se ostrým nožem nebo lehce rozklepe kladívkem a dá se do vázy s vodou a postavit do chladnější místnosti.

Pokud větvičku uříznete později nebo v době velkých mrazů, ponořte ji nejdříve asi na deset minut do odražené vody a teprve potom dejte do vázy s vodou.

Vodu nevyměňujte, pouze každý den dolévejte čerstvou vlažnou vodu. 

Dvanáct až pět dní před kvetením přeneste vázu do teplé místnosti, kde poupata rychle vykvetou.

Podle tradice přinášela rozkvetlá větvička do domu štěstí.

Dříve se říkalo, že komu větvička na " Štědrý den " vykvete - bude mít v příštím roce štěstí a děvčata na vdávání se vdají.

I když na pověry třeba nevěříte, rozkvetlé " barborky " na štědrovečerním stole určitě potěší.

• Se svátkem " svaté Barbory ..."

Je spojena i její typická postava.

" Svatou Barboru " představuje - štíhlá, dlouhovlasá dospělá žena v bílém hávu.

Obchází stavení se zpěvem a modlitbami v předvečer svého svátku - tedy 3.prosince.

Vstupu se dožaduje - klepáním metlou na okno a zvoněním zvonečku.

Kolem pasu má širokou pentli s dlouhými, volně vlajícími konci.

Na hlavě má korunku, nebo věneček, dlouhé vlasy má rozčesané, aby jí zakrývaly obličej.

• Ale i " Barbora " může přinášet dárky...

Hodným dětem - rozdává z košíku ovoce a ořechy.

Uličníky – ty potrestá proutěnou metlou.

• " Mikuláš – 6. prosinec..."

V předvečer tohoto svátku - sestupuje " Svatý Mikuláš " společně s " Andělem" z nebe na zem, kde se k nim připojuje ještě " Čert."

Společně obcházejí děti – hodné chválí, zlobivé pak kárají a nabádají k lepšímu chování.

Děti většinou musí " Mikulášskému průvodu " zazpívat písničku nebo přednést básničku.

Za odměnu jim " Anděl " naděluje sladkosti nebo hračky a zlobivým dětem pak " Čert " dává uhlí nebo brambory.

U koho se průvod " Mikuláše, Anděla a Čerta "  nezastaví, může si dát - na okno, pod polštář nebo na kliku punčošku pro noční dárky od " Mikuláše." 

• Cesmína..

Vánoční čas je spojen hlavně se jmelím, ale můžeme k němu, v duchu keltských zvyků, přidat i cesmínu a břečťan.

Pohané věřili, že větvička cesmíny zavěšená v okně - ochraňuje domov před čarodějnicemi a zlými duchy.

Větvička cesmíny se ponechává v domě pro štěstí po celý rok.

• Břečťan...

Břečťan je rostlinou - která chrání a přináší štěstí.

Stále zelená rostlina - je symbolem nového a obnovujícího se života. 

• Vánoční hvězda - poinsettia (Euphorbia pulcherrima)...

Její spojení s Vánocemi nesahá tak daleko do minulosti, jako je tomu u jmelí, cesmíny či břečťanu.

Své jméno poinsettia dostala podle Joela Poinsetta - amerického velvyslance v Mexiku, který zde působil počátkem devatenáctého století.

Tento muž byl rovněž lékařem a navíc i vášnivým amatérským botanikem.

Pan Poinsett si povšiml zajímavého stromu, který se před Vánoci krásně vybarvoval a dovezl si sazeničky stromu i do své domoviny – do Kalifornie.

Američané slaví den poinsettie, který připadá na 12. prosince – den, kdy Joel Poinsett zemřel.

V tu dobu už jsou poinsettie krásně vybarveny a lidé se jimi obdarovávají a těší se na Vánoce.

• Dávno před Poinsettem rostlinu znali a využívali domorodci...

Domorodci v Mexiku věřili - že rostlina je symbolem hvězdy betlémské a považovali ji za posvátnou.

Zrovna tak jako hvězda umístěná na špičce vánočního stromku připomíná narození Ježíška. 

Vánoční hvězda měla svůj význam i v lidovém léčitelství.

• Jmelí...

Jmelí patří mezi nejznámější symboly Vánoc.

Dodnes se zavěšuje jmelí na Štědrý den na dveře nebo nad slavnostní tabuli - pro požehnání a jako příslib štěstí do domu.

Když se zašeptá do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromečku nějaké přání - jmelí ho prý splní.

Jmelí nosí do domu - štěstí, odvahu a lásku, ale prý jen tomu - kdo je jím obdarován a ne tomu - kdo si jej koupí sám. 

Darujete-li někomu o Vánocích kytičku jmelí - přinese mu to radost, lásku a ochranu před nemocemi. 

Políbení pod jmelím na Štědrý den - má zajistit lásku až do příštích Vánoc.

A podle Keltů líbání pod jmelím zajišťuje také plodnost.

A na jmelí se tradičně nechává poslední bobulka - aby z domu neodešla láska.

Čím více bílých bobulek jmelí má - tím více štěstí na vás v Novém roce čeká. 

Jmelí v klasické květomluvě znamená - spolu našli jsme štěstí.

Obdobně i ve výtvarném umění větévky jmelí - symbolizují štěstí.

• Jmelí pro magické účely...

Jmelí by se mělo sbírat - o letním slunovratu, nebo šestý den po Novu. 

Jmelí je magickým prostředkem proti - uhranutí, blesku a nemocem.

Jmelí podporuje a posiluje - všechna kouzla, uzdravuje, chrání a přivolává krásné sny. 

Jmelí je nejen krásné - ale je také symbolem života a ochranným talismanem. 

Jmelí sloužilo k ochraně proti - zlým duchům a k zajištění lásky a plodnosti.

• Něco z historie...

Jmelí užívali lidé při - obřadech, magii i léčení od nejstarších dob.

Jmelí sbírali Galové v noci před Úplňkem na počátku roku, který připadal na náš listopad.

Ve starověku se jmelí používalo jako - protijed, proti uřknutí a uhranutí duchy z podsvětí, ale také jako lék na ženskou neplodnost.

Staří Keltové považovali jmelí za rostlinu obdařenou kouzelnou mocí, rituálně ji užívali např. k vyhánění démonů.

Zvyk zavěšovat o Vánocích jmelí jako symbol štěstí - vznikl zřejmě ve Velké Británii a k nám se rozšířil na počátku 20. století. 

• Pověry o jmelí...

Pokud se vám zdá o jmelí - znamená to lásku nebo brzkou svatbu v rodině.

Jmelí zelené - znamená štěstí.

Jmelí suché - znamená neštěstí.

Jmelí zlaté - je symbolem bohatství (ale musí to být přírodně zlaté jmelí, ne uměle pozlacené).

Kupovat ve snu jmelí - nevěští nic dobrého.

Rozdávat jmelí - znamená, že budete pomáhat potřebným.

Zavěšování jmelí - je symbolem štěstí, které k vám teprve přijde.

• Vánoční perníčky...

Tak, jak je známe dnes, se vyvíjely po tisíce let.

Jejich podoba, chuť i vzhled se v různých zemích výrazně liší.

Pečivo z mouky, sladkého medu a koření znali již starověcí Egypťané, Řekové a Římané a právě odsud se perníčky rozšířily do celého světa.

V české zemi má tradici zřejmě od začátku 12. století, kdy se zde usídlili první perníkáři.

Jejich sladké výrobky si mohla dopřát jen šlechta a bohatí měšťané, až později se rozšířily mezi běžný lid.

Zdobené perníkové ozdoby jdou nedílnou součástí Vánoc a dlouhou tradici mají i Betlémy z perníku.

Vánoční perníčky si můžete vyrobit také doma.

Stačí si připravit perníkové těsto, vykrájet tvary a postavičky, upéct a nazdobit polevou z bílku a cukru.

Pak už jenom stačí pověsit na stromeček nebo poskládat Betlém.

• Pečení vánočního cukroví...

Původ každoročního pečení vánočního cukroví je třeba hledat v dávné pohanské minulosti a oslavách " zimního slunovratu."

" Zimní slunovrat " byl považován za jednu z nejmocnějších nocí roku, kdy je potřeba dům a rodinu chránit před temnými silami.

Připravovaly se ochranné pokrmy a obřadní pečivo, které se zavěšovalo na ovocné stromy v sadu, nad vchodové dveře do stáje a do světnic.

Později se „ čarodějné “ pečivo proměnilo ve vánoční cukroví pro mlsné jazýčky. 

A  NAKONEC TŘI TRADIČNÍ RECEPTY:

• ​Vanilkové rohlíčky...

30 dkg hladké mouky

10 dkg cukru

10 dkg mletých ořechů

1 vanilka

1 vejce

15 dkg másla

Suroviny zpracovat v těsto, dělat malé rohlíčky a po upečení obalit v moučkovém cukru.

• Tlapky...

20 dkg hladké mouky

9 dkg cukru

8 dkg mandlí

16 dkg másla

2 dkg kakaa

1 vejce

citronová kůra

skořice

Suroviny zpracovat v těsto, plnit do formiček a po upečení obalit v moučkovém cukru.

• Linecké...

35 dkg hladké mouky

10 dkg cukru

15 dkg Hery

1 vanilka

2 žloutky

citronová kůra

Suroviny zpracovat v těsto, rozválet, vykrajovat tvary, po upečení slepovat marmeládou.

• Betlém nebo - li jesličky...

První betlém postavil v roce 1223 v italské Umbrii František z Assisi.

V poustevně v horské jeskyni postavil žlab, založil ho krmivem a přivedl k němu živého oslíka a vola.

U jeslí pak jako u oltáře v noci sloužil štědrovečerní mši. 

• Mísa s ovocem...

Mísa s ovocem je hlubokým symbolem vánočních svátků, jehož kořeny tkví v dávné minulosti.

Dnes již tento zvyk upadl do zapomnění, přesto ho mnozí nevědomky stále dodržují.

Na vánočních stolech chudiny i bohatých se tradičně objevovala mísa s ovocem.

Měla symbolizovat tichou modlitbu za dobrou úrodu.

I v dnešní době existuje zvyk, kdy se během vánočních svátků zdobí mísy různými druhy ovoce a ořechů.

Mísa s ovcem symbolizuje hojnost a víru, že nadcházející rok přinese stejný blahobyt, jako rok končící.

Obvykle na míse bývají:

• jablka
• hrušky
• sušené švestky
• různé druhy ořechů a oříšků
• a další ovoce

Dnes je mnohem větší možnost výběru a záleží jen na vás, jaké druhy ovoce si vyberete.

• Historie vánočky...

První zmínky o vánočce pochází ze 16. století, ale až do 18. století bylo pečení vánočky výsadou mistrů pekařů.

Ti své vánočky odevzdávali jako dar šlechtě a vysoce postaveným úředníkům.

Později se začala vánočka připravovat v nejrůznějších podobách i doma:

• Pro čeládku se pekla - vánočka obyčejná.
• Pro rodinu se pekla - vánočka s mandlemi, ořechy a rozinkami.

Do vánočky se často zapékala mince, která měla přinést tomu, kdo ji našel - zdraví a bohatství po celý rok.

Pletení vánočky:

• Spodní čtyři prameny - představují zemi, slunce, vodu a vzduch.
• Prostřední tři prameny - symbolizují rozum, vůli a cit.
• Vrchní dva prameny - spojují vědění a lásku.

Popraskaná či připálená vánočka - znamenala neštěstí.

• RECEPT NA MÁSLOVOU VÁNOČKU...

Je z Praktické kuchařky z roku 1987 a děláme ji dlouhá léta.

• Suroviny:

450 g hladké mouky

300 g hrubé mouky (dávám výběrovou)

180 g moučkového cukru

180 g másla (dávám Heru)

3 žloutky (mohou být i celá vejce)

50 g mandlí (spařit a oloupat)

30 g rozinek

40 g droždí

asi 3 dl mléka

vanilkový cukr

sůl

žloutek a 1 lžíce mléka na potření

• Postup:

Rozdrobit droždí, přidat trochu cukru, 3lžíce mléka a nechat vzejít kvásek.

Máslo nebo Heru rozpustit, aby byla tekutá, ale nesmí být horká.

Do mísy dát mouku, cukry, sůl, žloutky, přidat kvásek a rozpuštěné máslo.

Zadělat důkladně těsto, nesmí se lepit na stěnu mísy.

Nechat vykynout, nejlépe přes noc, nebo 10 - 12 hodin.

Mezitím spařit a oloupat mandle a nakrájet na kousky.

Když je těsto vykynuté, ještě v míse zapracovat do těsta mandle a rozinky.

Pak přendat na vál a ještě zpracovat na vále.

Pak rozdělit těsto na 9 stejných dílů, ze kterých se vyválí válečky.

Vánočku tvarovat vyšší a užší, protože se při kynutí a pečení trochu rozšiřuje.

První cop se plete ze 4 válečků, další cop je ze 3 válečků a vrchní cop je ze 2 válečků.

Upletený cop ze 4 válečků přenést na plech vyložený pečícím papírem.

Střed copu trochu prohloubit a na něj položit cop ze 3 válečků.

Také na něj trochu vyhloubit střed a položit poslední 2 stočené válečky a na obou koncích podsunout pod vánočku a dobře přitisknout.

Takto připravenou vánočku ještě nechat kynout na teplém místě.

Vykynutou vánočku potřít rozšlehaným žloutkem s mlékem a posypat strouhanými mandlemi.

Vánočku vkládat do dobře vyhřáté trouby a po krátkém zapečení příkon tepla zmírnit a dopékat pomaleji.

Pečeli si zhora rychle, je vhodné ji přikrýt alobalem.

Nejlepší je ještě teplá a úžasně voňavá.

Dobrou chuť...

• Vánoční stromeček...

Chvojí a různé zelené větvičky - plnily původně ochrannou funkci.

Pastýři je zastrkávali za vrata chléva - jako záštitu dobytka před vším zlým.

Hospodáři zase za trámy v chalupě - aby chránili svůj dům a rodinu.

Zdobení stromků bylo ještě začátkem 16. století katolickou církví považováno za pohanský zvyk a jako takové pronásledováno.

Teprve koncem 16. století byl stromek vzat na milost a stále zelené větve jehličnanů se staly symbolem věčného života.

Zajímavé je, že první stromky prý lidé zavěšovali za špičku od stropu.