" Vánoce..."

 Jsou v křesťanské tradici oslavou narození " Ježíše Krista " 

a patří k nejvýznamnějším " křesťanským svátkům."

"  24. prosince - začínají Vánoce "

  • Na " Štědrý den " se zdobí vánoční stromeček.
  • K obědu se jedí bezmasá jídla – hrách, kroupy nebo nákyp z hub.
  • Když vyjde " první hvězda ", rodiny zasedají ke " štědrovečerní večeři."
  • " Štědrý večer " ještě nepatří do " křesťanských Vánoc " - končí jím " advent " a také " postní období."
  • " Štědrovečerní večeře " má proto slavnostní ráz.
  • Sladkou tečkou je tradiční " vánoční cukroví."
  • Po večeři se rodina sejde u " vánočního stromečku ", pod který naděluje dárky " Ježíšek."
  • Následující " půlnoční mše " je pak v podstatě pozůstatkem noční bohoslužby, která původně předcházela všem významným " křesťanským svátkům."

25. prosince se oslavuje 1. svátek vánoční  " Boží hod "

26. prosince se oslavuje 2. svátek vánoční – " Svatý Štěpán."

  • V tento den chodili koledníci po domech koledovat – za koledu obdrželi ovoce, peníz nebo pozvání k posezení v domě. 

Vánoční zvyky...

Štědrý den

24. Prosinec - " Štědrý den..."

  • Množství křesťanských zvyků a pověr je spojeno se " Štědrým dnem." 
  • Někteří od časného rána dodržovali přísný půst, který trvá až do " štědrovečerní večeře " a věřili, že vydrží-li nejíst - " uvidí zlaté prasátko."
  • Při slavnostní večeři na stole nesměl chybět talíř navíc - který měl sloužit pro nečekaného hosta.
  • Další vysvětlení je že u " štědrovečerní večeře " - má být vždy sudý počet osob.
  • Pod každým talířem nesměla chybět " rybí šupinka " - která zajišťovala dostatek peněz po celý následující rok.
  • Vstávání od stolu během večeře bylo zakázáno - kdo vstal tomu byla předpovídána nemoc v následujícím roce.
  • Po večeři bylo zvykem zpívat koledy. 

Štědrý večer

" Štědrý večer..."

Po skončení " Štědrovečerní večeře "  se dodržuje také řada tradičních zvyků.

  • Svobodné dívky " házely střevíc přes hlavu."

Pokud střevíc ukazoval " špičkou ke dveřím " - věřily, že se provdají a odejdou z domova.

Jestliže střevíc ukazoval " patou ke dveřím " - dotyčná dívka zůstala doma. 

  • Mezi další zvyklosti patřilo " pouštění lodiček."

Komu lodička nejdéle vydržela nad vodou - toho čekal dlouhý a šťastný život.

Koho lodička se dostane do středu - půjde do světa.

Koho lodička se drží při kraji - zůstává další rok doma.

  • " Rozkrajování jablka ..."

Jestliže byl jádřinec " ve tvaru křížku " - ohlašovalo to příchod nemoci nebo smrti.

Byl-li jádřinec " plný červů " - znamenalo to nemoc.

" Krásná hvězdička "- znamenala zdraví a štěstí.

 

Ke " Štědrému večeru " patří i " Půlnoční mše ", kde se hraje nejznámější " Mše vánoční " od Jakuba Jana Ryby.

Boží hod vánoční

25. Prosinec - " Boží hod vánoční..."

  • " Boží hod vánoční " - je dnem oslavy narození " Ježíše Krista ."
  • V tento den měli lidé zbožně rozjímat a bývalo zvyklostí zajít do některého z kostelů na mši - které se říkalo " hrubá." 
  • V tento den se také podával typicky český pokrm - pečená husa, nebo kachna se zelím a knedlíky.
  • Doma se neuklízelo, postele se nestlaly, pokoje ani zápraží se v tento den nezametaly, nechodilo se ani po návštěvách.
  • A přišel-li přeci někdo - měl přinést " koledu a popřát veselých a šťastných svátků narození Pána Krista."

Svatý Štěpán

26. Prosinec - " Svatý Štěpán..."

  • Už v 19. století chodívali koledníci na " Svatého Štěpána " s malým " Betlémem" uspořádaným ve skříňce, nebo s velikou hvězdou na hůlce koledovat.
  • Podle tradice by se v tento den měly také vzájemně navštěvovat rodiny přátel a známých, vyměňovat si dárky a přát mnoho úspěchů a zdaru.
  • Ještě v nedávné době bývalo zvykem na svátek " Svatého Štěpána " chodit od domu k domu a koledovat. 
  • Posláním koledníků bylo obejít se zpěvem a v průvodu všechny domy a v každém popřát do " Nového roku " zdar v hospodářství i osobním životě. 

 

Všichni jistě znáte koledu :

Koleda, koleda, Štěpáne!
Co to neseš ve džbáně?
Nesu, nesu koledu,
upadl jsem s ní na ledu,
psi se na mě sběhli,
koledu mi snědli.

Vánoční pověry

" Vánoční pověry..."

  • Kdo se celý den až do východu první večerní hvězdy postí -  zaručeně spatří na stěně zlaté prasátko.
  • Drůbež bychom na " Nový rok " vůbec neměli servírovat - aby nám neuletělo štěstí.
  • Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc - do sudého počtu.
  • Když hospodyně připálí vánočky - bude o vánocích stonat.
  • Když se nohy štědrovečerního stolu obtočí provazem - domu se celý rok vyhnou zloději.
  • Kouzelnou moc prý mají - vejce snesená 25. prosince a také chleba upečený ve stejný den.
  • Mák daný na Štědrý den slepicím zaručí - že dobře ponesou.
  • Na " Štědrý den " nepište své milé (milému) zamilované psaní - jinak by to mohlo znamenat rozchod.
  • Na " Štědrý den"  se nemá nic vydlužit - jinak se přivolá bída s nouzí.
  • Na " Štědrý den " se nesmí čistit chlévy a stáje - aby dobytek nezačal kulhat.
  • Na " Štědrý den " se nesmí prát - přináší to smůlu a neštěstí do domu.
  • Od večeře se nikdy nemá vstávat - mohla by přijít kmotřička Smrt.
  • Pokud žena čeká miminko - je dobré vyčkat prvního návštěvníka do domu o Štědrém večeru. Jde-li o muže, narodí se chlapeček.
  • Psovi, kocourovi, houserovi a kačerovi je dobré dát česnek - aby byli ostražití.
  • Zbytky od večeře zakopeme ke stromům - aby měly dostatek ovoce.
  • Štědrý den v neděli - teplá zima bez prodlení.
  • Štědrý den v pátek -  tuhá zima bez prodlení.
  • Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu.
  • Štědrý den v sobotu - málo ovoce, ale vydaří se žito.
  • Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí.
  • Štědrý den ve čtvrtek – velmi úrodný rok, , jenom vína prostředně.

Tři králové

 " 6. Leden - Tři králové..."

  • Je lidovým označením pro " mudrce ", kteří podle novozákonních evangelií navštívili krátce po narození Ježíše v Betlémě.
  • Přinesli mu zlato, kadidlo a myrhu.
  • Bible však vůbec neříká, kolik jich bylo.
  • I jména " Kašpar + Melichar + Baltazar " jim byla přisouzena až na základě středověké legendy. 
  • V západní liturgické tradici je svátek  " Tří králů "  ztotožněn se slavností " Zjevení Páně ".
  • Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni, avšak jsou uctíváni jako - patroni poutníků a hříšníků.
  • V katolických zemích se o svátku " Zjevení Páně " - 6. Ledna, píše posvěcenou křídou na dveře domů a chlévů zkratka  " K + M + B " .
  • Nebo latinský ekvivalent " C + M + B " jako formule požehnání, místo českého " K " se používá latinské " C "  (Casparus - Kašpar).

Tato zkratka " K + M + B "se tedy vykládá jako iniciály " Tří králů ": 

  • Původní text zní Christus mansionem benedicat"... " Kristus žehnej tomuto domu" ...
  • " Ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet)..."
  •  "  Tři křížky  symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. - Otce, Syna a Ducha Svatého. "
  • Nejsou to tedy znaménka „ plus “ mezi iniciálami.
  •  Tříkrálový den znamená v Evropě faktický konec Vánoc.
  • 6. lednem končí dvanáctidenní období Vánoc.

 

Jistě znáte koledu - My tři králové ...

My tři králové jdeme k vám,
štěstí, zdraví vinšujeme vám.

Štestí, zdraví, dlouhá léta,
my jsme k vám přišli z daleka.

Z daleka je cesta naše,
do Betléma mysl naše.

Nám třem se hvězda zjevila,
která jak živa nebyla.

Jak jsme tu hvězdu viděli,
hned jsme si koně sedlali.

Co ty, černej, stojíš vzadu,
vystrkuješ na nás bradu?

A já černej vystupuju
a Nový rok vám vinšuju.

A my taky vystupujem
a Nový rok vám vinšujem.