• Diabetes mellitus 1. typu:

Propuká nejčastěji v dětství nebo v mládí a jedná se vlastně o autoimunitní chorobu, kdy vlastní imunitní systém ničí buňky slinivky břišní, které produkují inzulin.

Jedná se o onemocnění náhlé a někdy bývá označováno z důvodu raného výskytu jako juvenilní diabetes.

Odhaduje se, že v současné populaci trpí touto nemocí 0,4% lidí.

• Cukrovka 1.typu...

Tito pacienti jsou doživotně závislí na pravidelných dávkách inzulinu.

Běžně se objevuje u mladých a štíhlých lidí se zdravým životním stylem.

Pacienti, kteří jsou léčeni inzulinem, nemají přirozenou rovnováhu mezi hladinou krevního cukru a inzulinu.

Proto musí přijímat sacharidy během dne rovnoměrně v určitých časových intervalech.

Takový člověk by si měl dokonce dávat i druhou večeři.

•  Rizikové faktory:

Pro diabetes 1. typu nejsou rizikové faktory zcela známy.

Pravděpodobně je k němu nutná určitá genetická dispozice společně s proniknutím virové infekce.

Vznik diabetu 1. typu tedy nesouvisí s tělesnou konstitucí (zda je člověk štíhlý nebo obézní) ani na každodenních zvyklostech.

• Prevence cukrovky:

Preventivní opatření pro diabetes 1. typu dosud neexistují. 

• Nejčastějšími příznaky...

Pro diabetes 1. typu je:

• předrážděnost
• časté močení spojené s abnormální žízní,
• zvracení,
• tělesná slabost
• hubnutí
• neobvykle silný pocit hladu

U dětí se také může objevovat noční pomočování.

Protože jsou sacharidy shromážděné v krvi, chybí tyto energetické zásoby v buňkách a ty tedy musí k zisku energie využívat tuky (lipidy).

Při štěpení tuků (katabolismu) se uvolňují také odpadní látky (ketolátky, aceton), které zvyšují kyselost vnitřního prostředí a tím ovlivňují průběh dalších metabolických reakcí.

Proto je také z úst diabetiků cítit  " pach acetonu", který se mimo jiné objevuje společně s glukózou i v moči.

Velice často může být prvním příznakem onemocnění - diabetické koma s poruchou vědomí.

• Léčba cukrovky:

Všechny typy onemocnění mají společnou součást léčby, kterou představuje dieta a pohyb.

• Diabetes 1. typu:

Se navíc neobejde bez pravidelných dodávek inzulinu.

Ten se aplikuje injekcemi do oblasti paže, stehna nebo břicha cca 3–6× denně.

V případě, že hodnoty cukru v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy.

Tato zásobárna inzulinu dodává neustále malé množství inzulinu do krve a tím takřka dokonale nahrazuje funkci poškozených buněk slinivky břišní.

Nemocní by měli mít ve vlastnictví kromě pravidelných dávek inzulinu také přístroj glukometr, kterým je možné měřit z kapky krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykemii).

Dietní opatření zahrnují častý přísun potravy o malém množství (min. 5–6 chodů denně).

Dále by se neměla překračovat dávka 30g cukru denně a nedoporučují se výrobky slazené sacharózou.

Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii).

Proto nesmí diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou, dlouhodobou činnost.

• Diabetes mellitus 2. typu:

Vyskytuje se spíše u dospělých, a to hlavně obézních jedinců.

Propuká pozvolna většinou po 30. roce života.

V poslední době se neobvykle často vyskytuje i u obézních dětí s nedostatkem pohybu.

Vlohy k tomuto onemocnění jsou často přenášeny dědičně z generace na generaci a v současnosti touto poruchou trpí asi 7% populace.

• Cukrovka 2.typu...

Je metabolické onemocnění, které je spojené s obezitou.

Takže přestože nemáte kila navíc, ale váš životní styl je nezdravý, může vám lékař diagnostikovat - diabetes 2.typu.

Když se nedaří vyrovnat hladinu cukru úpravou životního stylu, dietou ani antidiabetiky, pak teprve přichází na řadu inzulin.

U obézních cukrovkářů se také doporučuje pravidelná strava, ale v malých dávkách - kvůli snížení váhy.

Druhou večeři si pak klidně mohou odpustit.

• Rizikové faktory:

U diabetes 2. typu je takových faktorů hned několik.

Nejčastěji se jedná o obezitu, nedostatek pohybu a nezdravý životní styl a výživu.

Dlouhodobé přejídání a nedostatek pohybu totiž vede ke snížení počtu inzulinových receptorů na povrchu buněk.

Dříve byl diabetes mellitus 2. typu označován jako stařecká cukrovka, protože se vyskytoval převážně u starých lidí.

V současnosti je však v důsledku našeho životního stylu takřka epidemicky rozšířen ve všech věkových kategoriích a ročně zabíjí stejné množství lidí jako například AIDS.

• Prevence cukrovky:

Diabetu 2. typu se člověk vyvarovat může tím, že odstraní ze svého života všechny rizikové faktory pro toto onemocnění.

To znamená dodržování přísných pravidel v každodenním životě.

Musí dbát na:

• dostatek pohybových aktivit
• zdravý životní styl
• vyváženou stravu (s energetickou hodnotou úměrnou fyzické aktivitě).

Cukrovka tedy není důsledkem nadměrného pojídání sladkostí, jak si mnoho lidí myslí.

Ale jedná se o reakci organismu na přebytečnou konzumaci jakýchkoliv potravin.

Sladké pokrmy si diabetik musí odpírat až po propuknutí tohoto onemocnění, a to z důvodu neschopnosti organismu vyrovnat se zpracováním nadměrného množství cukru v krvi.

• Příznaky a projevy cukrovky...

Diabetes 2. typu má příznaků podstatně více, avšak o to méně jsou jeho projevy specifické:

• časté bývá zamlžené vidění
• snížení vnímání sladké chuti
• svědění
• neobvyklá žízeň
• ospalost
• únava
• kožní infekce
• pomalé hojení ran
• bolesti nohou a mravenčení chodidel

Mnohdy jsou přítomny také příznaky podobné chřipce či nachlazení, možná je i ztráta ochlupení na nohou nebo žluté hrbolky (xantomy) po těle.

Časté denní a noční močení není také neobvyklé.

• Léčba cukrovky...

Pro diabetes 2. typu:

Je zpravidla nutné snížení tělesné hmotnosti a podávání léků, tzv. perorálních antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu.

Dieta spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než 1800kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu vlákniny.

Vhodné je maso z ryb a drůbeže a také dia výrobky.

Pod kontrolou by mělo být také množství bílkovin, které by nemělo dosahovat příliš vysokých hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin.

Doporučuje se 0,9 – 1,0g bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den).

Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti, snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím i kontroly hmotnosti.

Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků.

Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu 1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).

• Úprava jídelníčku:

Je opravdu to první, co člověk, který má diabetes, musí udělat.

Neznamená to, že se musí úplně zříci sacharidů, ale jde o to, aby se naučil jíst racionálně a zdravě.

Ale i Ti, co sladkému neholdují, by si měli hlídat příjem sacharidů.

• Sacharidy:

Jsou nejenom v dortech a koláčích, ale i v běžných nesladkých pokrmech - pečivo z bílé mouky, vločky, rýže, brambory…

Lékaři pacientům doporučují:

Aby se při přípravě jídelníčku řídili tzv. " výměnnými jednotkami."

Jedna jednotka obsahuje vždy 10-12 gramů sacharidů, což odpovídá  - 2 kostkám cukru nebo polovině krajíce chleba.

• Jak se stravovat...

Diabetici mohou jíst ovoce - ale omezeně.

Ovoce obsahuje také sacharidy, se kterými musíte ve svém jídelníčku počítat.

Proto konzumujte raději zeleninu, je nízkokalorická a navíc obsahuje spoustu vlákniny, která je důležitá pro zažívání.

• Zvláštním úkazem je výskyt cukrovky během těhotenství:

Objevuje se u žen, které nikdy podobné problémy neměly a po porodu odeznívá.

Příčinou je zřejmě souvislost s těhotenskými hormony, které zvyšují nároky na funkci slinivky břišní.

Pokud se slinivka nedokáže se zvýšenými nároky na výrobu inzulinu vyrovnat, dochází ke kolísání hladiny cukru v krvi.

Tento úkaz je typický zhruba pro 4% těhotných žen a obvykle bývá zjištěn krevními testy při běžných kontrolách.

Narozené děti mívají větší porodní váhu a jsou často ohroženy nízkou hladinou cukru v krvi (hypoglykémií) a novorozeneckou žloutenkou.

• Komplikace cukrovky:

Mezi náhlé komplikace řadíme:

Příliš nízkou a příliš vysokou hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.

Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více příčin např.:

• hladovění
• přespříliš cvičení
• opoždění jídla
• alkohol a pod.

Tato komplikace se projevuje:

• pocity hladu
• závratěmi
• bušením srdce
• nebo zmateností

Někdy se dokonce popisuje i mravenčení ve špičkách prstů.

Pokud není léčena, může dojít až ke kómatu a smrti.

PRVNÍ POMOC:

V případě hypoglykémie - je podání tzv. rychlých cukrů (snadno rozložitelných), např. sladkého nápoje.

V případě, že už je dotyčný v bezvědomí -  měl by dostat kostku cukru pod jazyk a být ihned ošetřen lékařem.

Naopak hyperglykémie (vysoká hladina cukru) - vzniká v případě nediagnostikované diabetes, vynecháním inzulinové dávky nebo v době nemoci a stresu.

Projevuje se klasickými příznaky diabetes mellitus, a pokud není léčena, může také vést až ke kómatu a následné smrti.

Hyperglykemické koma se rozvíjí velice rychle.

Od hypoglykemického ho rozeznáme pomocí typických znaků:

• opocení kůže
• povrchové dýchání
•  nepřítomnost dehydratace

První pomocí je podání inzulinu.

POZOR!!!

Pokud si nejsme jistí, o jaký druh komatu se jedná, nikdy nepodáváme inzulin, protože v případě hypoglykemického bezvědomí by mohl mít smrtící dopad!

Onemocnění diabetes mellitus bohužel přináší i komplikace chronické, kvůli kterým musí každý diabetik podstupovat další vyšetření v různých lékařských zařízeních.

Jedná se především o tyto specifické komplikace:

• postižení nervů - neurologické vyšetření
• postižení sítnice - optické vyšetřní
• postižení ledvin - kontrola moči
• postižení malých cév - cévní vyšetření

Pro diabetes 2. typu:

Je také větší riziko onemocnění srdce a vniknutí infekce a je proto nutná: 

• kontrola váhy
• krevního tlaku
• cévní vyšetření

Aby se zabránilo rozvoji vznikajícího onemocnění.

Nejčastěji se v souvislosti s výše zmíněnými komplikacemi setkáme s onemocněními jako:

• snížená funkce ledvin až jejich selhávání
• poškození sítnice
• slepota
• šedý nebo zelený zákal
• ateroskleróza cév
• infarkt myokardu
• cévní mozková příhoda
• brnění až bolesti končetin

Dále se také můžeme setkat:

• s otlaky
• vředy
• záněty,
• a dokonce až s nutností amputace dolní končetiny

A aby toho nebylo málo, postihují komplikace také:

• zažívací ústrojí
• způsobují poruchy trávení a vylučování
• a mnohdy i žlučníkové kameny

Další názvy této nemoci:

diabetes mellitus

diabetes

úplavice cukrová

diabetes mellitus 1. typu

DM 1

diabetes mellitus 2. typu

DM 2

těhotenský diabetes